Školní stravování

Hola hola, škola volá. Jsou tu první zářijové dny a k nelibosti mnoha školou povinných osob začíná školní docházka již třetího dne zářijového měsíce. Od mé maturity je to již nějaký pátek a na občasné nakouknutí do přednáškových místností mám ještě měsíc čas. Nicméně začátek školního roku mi připomněl snad od nepaměti trvající diskuze o školním stravování.

Sám jsem do školní kuchyně chodil jen výjimečně. Nevím jak vy, ale měl jsem to „štěstí“, že jsem většinou narazil na takovou nabídku jídel, ze které mi šla hlava kolem. Respektive hlava se motala a žaludek tančil. Jako malý kluk jsem nesnášel všechny ty skvělé omáčky, libová masíčka, zeleninku a těstoviny, které nám s láskou ve školní kuchyni připravovali. Když jsem se pak po letech do školních kuchyní vrátil z profesních důvodů, byl jsem šokován, že se nic nezměnilo. Občas člověk natrefil na zmodernizovaná zařízení s automatickým objednáváním jídel, které vytlačilo klasické stravenky. V některých jídelnách se objevily turnikety (ano…), jinde přibyly do výbavy kuchyňských strojů konvektomaty, ovšem sortiment jídel skoro všude zůstal stejný jako před dvaceti lety. Alespoň na mě to tak působí.

Rád bych rozvedl diskuzi na téma Vy a vaše (ne)oblíbená školní jídla. Existuje něco, na čem jste si ve škole doopravdy pochutnali, kromě kamarádčiny svačiny? Já sám si na nic dobrého nevzpomínám, můj seznam tehdy neoblíbených jídel je tento:

  • jakékoli omáčky (už jsem se polepšil)
  • fazole na zeleno (zvládám)
  • bílá polévka (brrr…)
  • kapusta (no, záleží na tom, kdo ji vaří)
  • květák na mozeček (teď bych řekl mňam)
  • šulánky s mákem (ehm, to nemusím)
  • drůbež (popravdě řečeno, nevím, kdo by rád obíral slizké kuře vařené ve školní kuchyni)

Tagged: